Rozdíly ve fungování mozku

   žen a mužů 

 

Mluví stejným jazykem, ale jinou řečí. Muž a žena používají mozek každý jinak a jinou jeho část. Muži myslí šedou kůrou mozkovou a ženy bílou. Muži při myšlení zaktivizují svou šedou kůru 6,5 krát více než ženy. Ženy naopak zapojují bílou kůru mozkovou 10 krát víc, než muži.
To vysvětluje, proč jsou jednotlivá pohlaví úspěšnější při plnění různých typů úkolů. Ženský a mužský mozek je navíc ještě různě ovlivňován hormony. Rozumí si akorát při fyziologické intimní potřebě, ale všechno ostatní musí dohnat trpělivostí, snahou o pochopení, vůlí a zvykem.

Jak odlišně využívají smysly ženy a muži?

Rozdílně také slyší, ženy lépe rozlišují vysoké tóny, mohou současně mluvit i poslouchat, muži naopak jsou schopni zvuk dokonale zaměřit a identifikovat ve spojení s pohybem. Vědí odkud zvuk přišel, jak dlouho trval a dokáží ho napodobit. Ženy naopak velmi citlivě reagují na tiché broukání či pláč dítěte, i kdyby zrovna spaly, a intuitivně vnímají jeho potřeby, aniž by je dítě vyslovilo. Ženy lépe rozlišují barvy, mají široké periferní vidění a všimnou si více drobností než muži. Rozdíl je také v použití smyslu hmatu u ženy a muže. Ženy mají kůži jemnější, tenčí a 10x citlivější, ale rychleji jim stárne. Muži mají nižší práh bolestivosti, proto je nemoc najednou překvapí ve své projevené síle. Ženy lépe vnímají čichem a chutí, muži naopak nejlépe rozeznávají sladkou a hořkou chuť. Muži jsou psychicky odolnější a výkonnější. Žena je slabší, ale lépe snáší fyzickou zátěž. Holčičky dříve mluví a lépe vyslovují. Méně než chlapci trpí poruchami učení, dyslexií, dysgrafií, dyskalkulií. V abstraktním myšlení jsou lepší muži, ale v lingvistických schopnostech naopak ženy. Ženy jsou vnímavější a předvídavější, naopak muži poznají rychleji skutečné riziko, jelikož ženy jsou nervozitou ochromeny.
Ženám spolupracují mozkové hemisféry lépe. Snadněji tedy kombinují různé informace, rychleji poznají lež, dobře kódují signály těla. Dokážou také odhadnout, jak se určité situace emočně vyvinou. Když je ženě dovoleno, při komunikaci během dne použije 6-8 tisíc slov, zatímco muž 2-4 tisíce slov. Žena může použít dalších 2 tisíce zvuků, muž 1-2 tisíce zvuků. Žena využije 8-10 tisíc gest a mimických výrazů či pohybů hlavy, u muže je to 2-3 tisíce signálů řeči těla. Mužský mozek je v průměru o 10% objemnější a o 100 gr. těžší než ženský. V klidovém stavu mozek muže je ze 2/3 aktivnější a ženský mozek z 90%.

Jaký je rozdíl mezi žlázovými systémy ženy a muže?

Nejsilnější propojení mezi orgány mozku a celkovým uspořádáním tělesného žlázového systému člověka je vytvořeno skrze orgán Hypofýzy, který vysílá důležitá sdělení. Tyto přenášené informace pak ovlivňují celkový stav tělesných žlázových systémů odlišně u mužů a žen v různých životních situacích. Jelikož obě pohlaví se rozlišují i ve fyziologických funkcích, tělesném uspořádání organizmu, můžeme odvodit, že i činnost mozkových funkcí bude v určitém směru zásadně odlišná. Je to pevně dáno samotným základem DNA, úloze ženského a mužského principu, v rozdílné společenské úloze a síle druhu pasivního (ženského) a aktivního (mužského).
Z vnějšího pozorování se jeví ženský organizmus celkově jemnějším, hlavně v nervovém uspořádání. Rozdílnost citového vybavení ženy umožňuje silnější propojení s duchovním nitrem Malé Sluneční pleteně (Solar plexem) a silnější intuitivní vnímání. Bohužel většina dnešních žen usiluje o přiblížení se mužům ve způsobu jejich každodenní aktivní práce, racionálnímu náhledu na svět, způsobu myšlení a jednání v řízení a vedení, aktivnímu zasahování do hmotného světa, což následně vyvolává v ženském tělesném aparátu změny, vedoucí k postupnému zeslabení vnímání jemného duchovního druhu. Všechny takové způsoby projevů ženy jsou tímto zhrubnutím postiženy. Vyjadřování, veškeré chování ženy, dokonce i tělesné pohyby a fyzický vzhled ženy, jsou nutně postiženy dobrovolným opuštěním vysoké duchovní vybavenosti. Zdánlivý pocit volnosti a nezávislosti se spojují naopak s nasazením sil ženství v úsilí a aktivitě vyrovnání se muži v jeho povolání.

Jaký je pohled na role ženy a muže?

Následkem toho je mimo jiné zcela nesprávný pohled muže na ženu. Racionální náhled na svět, umocněný pohlavním pudem, vede většinu dnešních mužů k nemožnosti alespoň usilovat o pochopení citového života ženy. Žena je tak z pohledu mužů často postavena na místo, které jeví se být méněcennou, má-li se srovnávat s hmotnou výkonností a uplatněním muže. Stává se pro muže bytostí, jíž si nemůže oprávněně dostatečně v nitru vážit, tak, jak by tomu mělo ve skutečnosti být. Pokud žena padne ve svém citovém záchvěvu na stupeň zhrublé bytosti, zřetelně vyvolává u mužů zklamání ze ztráty velkého duchovního Světla, které má z ženy trvale vyzařovat. Následkem pádu ženy, jakožto nenahraditelné duchovní udržovatelky čistoty a citovosti v rodině, ve státě, na celé Zemi, je pak zvulgárnění celé společnosti, a to proto, že žena je ve své předurčené úloze vždy tou, která určuje směr. Marnost a zoufalství dnešního stavu na Zemi jsou z 90% zapříčiněny odchýlením se působení žen, kdy se vzdávají svého nejdrahocennějšího uschopnění – silného citového spojení s čistým duchovním životem.
Naopak muž aktivní ve svém povolání a konání, je ve větší míře ochuzen o tento dar citového a intuitivního prožívání. Hlavně používá své schopnosti v řízení strojů, organizaci, periferním vidění, ovládání instinktů, v boji či obraně. Veškeré uspořádání mužského mozku je naladěno na tento aktivní druh činnosti fyzické práce. Proto bylo u muže zeslabeno nervové spojení, aby ho nebrzdilo, nerozptylovalo a nerušilo při práci, ale současně postačilo pro rozpoznání svého svědomí, co je správné při jeho rozhodování. Úcta a rytířskost u mužů bude vyvolávána vždy snahou ženy o probuzení svého čistého duchovního cítění, intuitivního vedení v soužití, něhy a jemnosti. Změní-li se tedy žena, změní se nejen všechno pozemské mužství, hrubost, urážky, posměch, pudová nevyrovnanost, násilnost, napětí a nenávist, ale také nastanou změny v národech a celé společnosti.

Jaké je duchovní působení ženy a muže?

Napětí mezi mužským a ženským světem, rozpolcenost a zmatek ve veškerém počínání, je výsledkem dlouhodobého nepochopení duchovního smyslu života lidí na Zemi. Zásadní rozdíl mezi ženskými a mužskými schopnostmi mozkové práce je hlavně v nutnosti respektování rozdílnosti zachvívání nervstev. Žena by měla být ve své citlivosti a jemnosti vždy výše nad mužem. Pokud je tento rozdíl smazán, pak následkem toho zákonitě nastává napětí a nevysvětlitelný tlak mezi oběma partnery. Přirozeným jednáním ženy je citovější prožívání všech životních situací a intuitivní naladění, jež bývají mužem vnímány zcela jinak, více realisticky a racionálně. Žena nemá usilovat o to, jednat jako muž, jelikož její vnitřní vybavení ji směřuje k silnějšímu prožívání citem a k duchovnímu vnímání. Měla by vnášet svým chováním ušlechtilost, intuici, moudrost, trpělivost, vyplývající ze svých životních zkušeností.  V tomto případě ji muž nemůže nikdy plnohodnotně nahradit a právě tyto kvality je nejvíce od sebe odlišují. Prožívání srdcem je bližší ženě, protože má silnější vnímání impulsů, přicházejících od ducha k nervstvu Malé Sluneční pleteně, které se nachází v těsném sousedství orgánu srdce. Přirozený rozdíl v odlišném duchovním působení u ženy a muže je tedy ve žlázovém a nervovém systému. Vrozené dispozice ženského pohlaví udržují si prostřednictvím DNA schopnosti k citovějšímu a intuitivnějšímu jednání a myšlení. Dnešní ženství z největší části ztratilo tuto vybavenost, aniž by mělo šanci stát se rovnocenným mužskému druhu.
Muž se podílí na duchovním pádu ženy stejnou měrou jako žena sama. Byl to právě muž, jenž na prvním místě dal se vybičovat svým přehnaným pohlavním pudem k tomu, aby v ženě viděl převážně na prvním místě objekt pro své pudové uspokojení. Ponížil tím ženu v jejím duchovním poslání, a jeho zodpovědnost, z toho plynoucí, je nezměrná. Další ponížení ženy nastalo spolu s vytvořením společenského postavení rodiny, kdy žena byla vykázána na stupeň udržovatelky rodinného pokolení a nahlížena mužským světem jako vhodná pouze k rození dětí a péči o ně. Toto ponížení ženy vyvolalo nutně protitlak, jenž nakonec vyústil v touhu po samostatnosti a po emancipaci ženy ve společnosti. Tím však bylo dosaženo ženou ještě většího úpadku. Přitom žena může být současně pravou matkou dětem, aniž by cokoliv ztratila na své královské důstojnosti a ve svém duchovním rozletu. Vše odvíjí se tak od vnitřního nastavení sil u ženy. Pokud lidstvo touží konečně nalézt harmonii a mír, pak jedna z podmínek, vedoucí k tomu, je dosud bolestně chybějící duchovní návrat pozemského ženství na stupeň, na který právem náleží. Každý muž musí se pak naučit tuto čistou úlohu ženy na Zemi ctít a chránit.

 

 

Informace k textu použity z knihy „Lidský mozek“, nakladatelství Volání spol. s.r.o.

 

© 2017 Miriam Zikmundová – autorka textu

 

Rozdíly ve fungování mozku žen a mužů