Rozbor jmen a příjmení
♥
(nomenologické a numerologické výpočty pro zjištění vlivů na zdraví, celkovou rovnováhu osobnosti a životní cestu)
Vážení a milí,
znáte vůbec význam svého rodného jména, které vám zvolili rodiče? Víte, že jméno je pramenem základních kvalit naší osobnosti, kromě vlivu našeho data narození? S tím vším nás seznámí prastará vědní nauka nomenologie, která dovede určit hlavní povahové rysy osobnosti i míru úspěšnosti podle zkoumání charakteristiky, významu a původu jména, které používáme.
Tato nauka navazuje na prehistorické lidské zkušenosti, obyčeje a zvyky. Vychází z psychologie a sociální psychologie, antropologie a antroponomastiky (lingvistické nauky o lidských jménech). Jak ukazují historické prameny, užívala se nomenologie již v Antice, hlavně v době helénismu, tedy kolem 4. století před Kristem, kde se rozšířila prakticky ve většině zemí kolem Středozemního moře a na Blízký východ. U nás je dosud nomenologie neznámá a hlavně téměř nepoužívaná, ačkoliv její obliba a význam v mnoha jiných zemích stále stoupá.
Málo kdo ví, že opakující se zvuk písmen při oslovování jménem, při podepisování a které nosí v sobě má význam usnadňující nebo naopak ztěžující vliv na svého majitele. Každé jméno a příjmení má svůj nomenologický potenciál podle obsahu jeho písmen. Tak jako datum narození, které je po celý život neměnné, má energetický vliv v obsažených číslech a udává naší životní cestu, dovednosti a úkoly, které nemůžeme jen tak zahodit, obejít a přehlížet, tak i jméno svým vlivem působí na celkový zdravotní i psychický stav svého nositele. Vystihuje jeho osobitý charakter a jedinečnost, která nás stálé každodenně provází a podle toho, jak křestní jméno máme vzájemně sladěné s příjmením rodovým nebo převzatým po svém partnerovi, buďto nám celkovou energii podpoří nebo naše kvality zcela potlačí. Pokud zjistíme negativní vlivy, které mají přímo zničující dopad na naše zdraví fyzické či psychické, úspěchy či neúspěchy, můžeme své jméno či příjmení úředně změnit nebo upravit některá písmena. Tím získáme pozměněnou pozitivní harmonickou vibraci z jednotlivých písmen, které při vyslovování rezonují zcela odlišným zvukem a dávají nám jiný prostor v působení a rozhodování. Rozhodně však pro tak zásadní změnu se nerozhodujte ukvapeně, bez předchozí konzultace s odborníkem a po pečlivém zvážení vašich potřeb. Volba nového jména má zásadní vliv na celkovou osobnost a zdravotní stav nositele, proto chybným výběrem a nevědomostí, byste si mohli ještě více uškodit.
♥
Pojem a volba jména
Jméno by mělo svého nositele reprezentovat, podporovat jeho individualitu, zvukomalebně souznít s příjmením a samozřejmě by se mělo svému majiteli líbit. Jméno vstupuje do širší souvislosti svého nositele a někdy může jeho sociální smysly silně narušit. Proto když rodiče si dítěte neváží a neuvážlivě, nahodilé zvolí bez rozmyslu jméno pro svého potomka, je vidět, že nemysleli na blaho dítěte, ale na vlastní podnět momentální nadšenosti.
Pokud se rodiče nemohou rozhodnout s výběrem jména pro své očekávané dítě, je dobré hlavně vnímat intuicí a svému potomkovi v bříšku více naslouchat. Děti totiž často před narozením vnuknou myšlenku volby svého jména rodiči.
Při výběru jména by měli rodiče také věnovat zájem skutečnostem, které jsou jazykového, psychologického a sociálního rázu a které ne vždy s nomenologií mají souvislost. Musíme brát na zřetel, že v běžném životě vystupujeme nejen s křestním jménem, ale ve spojení s příjmením. Je potřeba posoudit dvě skutečnosti, zvukomalbu – znění, zda jméno s příjmením se dobře vyslovuje a význam – původ jména. Špatně se vyslovují jména s přílišným nakupením souhlásek, takže pokud máme takové příjmení, volba křestního (rodného) jména by měla být bez spojení souhlásek, aby nevznikl jazykolam. Stejně důležitá je i významová nebo psychologická blízkost obou jmen. Řada českých příjmení vznikla z přezdívek či příjmí a tato příjmení nejsou významově ani zvukově právě vznešená. Pokud před úsměvné příjmení připojíme vznešené křestní jméno, odkazujeme dítě k posměškům.
Je dobré si uvědomit, že jméno dáváme dítěti na celý život, proto při jeho výběru není správné podlehnout neuváženým rozhodnutím, náhlým nápadům, módním trendům či snaze co největší odlišnosti. Křestní jméno vybírají rodiče dítěti většinou nikoliv náhodou, ale podle toho, jak své dítě sami předem zařazují, jaké naděje, cíle a záměry s ním spojují. Do výběru křestního jména se tak promítá osobnostní profil rodičů, jejich povaha, vlastnosti, inteligence, společenské ambice atd. Protože každý člověk je ze značné, dokonce převažující míry ovlivněn geneticky, křestní jména tak vyjadřují i sklony a zaměření, jež jsme po rodičích zdědili a které se ve výběru našeho jména projevily.
Rodiče působením na vlastní děti v rodinném prostředí, při výchově, vzorem k následování, projevy jednání a chování, návyky apod., způsobují, že nepřímo či přímo přispívají, aby se ze složitě vrstvené nomenologické energie jména dítěte uvolňovaly určité její složky a jiné byly potlačené. Děděním jména z rodiče na dítě se posilují rysy nomenologické energie a hlavně, vlivem stejnojmenného rodiče a dítěte vzrůstá předpoklad, že jméno a jeho nositel budou vytvářet organickou jednotu v dobrých i špatných vlastnostech.
♥
Hodnota jména
Velice důležitým podnětem pro zvažování je nomenologická hodnota jména, to podstatné, co jméno samo v sobě nese (např. VIKTOR = ze slova vítězství, nese v sobě touhu po dosažení vítězství; ADAM = pozemšťan; MATOUŠ, MATĚJ = boží dar; JINDŘICH = pán domu, otčiny; VILÉM = ochranou je má vůle; KAREL = svobodný muž, chlap.
Každé jméno má jistý vnitřní náboj a svou energii nositeli umožňuje a usnadňuje, aby některé vlastnosti více zdůraznil a projevil. Podstatnou úlohu také má, jak je člověk geneticky vybaven, k čemu byl v dětství veden, jaké životní vzory si našel, jaké vlastnosti a schopnosti v něm upevňovalo vzdělání a prostředí. Nomenologie nerozlišuje dobrá či špatná jména, ale rozlišuje jména „silná“ a „slabá“, přičemž ne vždy je silné jméno pro svého nositele prospěšné a slabé jméno neprospěšné. Silná jména jsou taková, která mají silný nomenologický potenciál a značnou energii. Za taková jména jsou pokládaná jména náčelníků, která byla kdysi při iniciativních obřadech udílena budoucím vůdcům, knížatům, panovníkům, a která vyjadřovala vladařský či mocenský projekt.
Slabými jmény jsou především jména taková, která nic významného nehlásají ani nežádají, nenesou žádné poselství, ale pouze konstatují nějakou skutečnost. Silné jméno sice hodně nabízí, ale také hodně od svého nositele vyžaduje, je to pro něho velký úkol a dostat tomuto úkolu není vždy snadné. Pokud jméno s nositelem přirozeně vnitřně nerezonuje, nositel nemá vlastní nezávislou kapacitu, tak rovnováha se naruší a energie jména se obrátí proti svému nositeli. Např. u nositele velmi silného jména, který pro ně není disponován se může vyskytnout nerovnováha psychického stavu, agrese, neúspěch, méněcennost apod. Naproti tomu nomenologicky slabší jméno, které předpokládá spokojený, šťastný a klidný život, morální hodnoty, meziosobní vztahy, způsob chování apod., nepřináší svému nositeli žádnou výraznou energii, která by ho popoháněla k velkým činům a nedává příliš vyniknout, ale umožní mu život bez větších životních krizí a problémů.
Dříve člověk dostával jméno až ve věku, kdy již některé své předpoklady mohl projevit a jméno s ním tedy vstupovalo do blízkosti. V dnešní době z tohoto hlediska v sobě jméno nese spíše jistý záměr těch, kteří ho volí a snaha jménem čehosi dosáhnout, cosi podpořit a posílit, tím nabývá složitější podobu. Podle nomenologie i tento záměr má schopnost působit na vývoj, povahu, osobnostní rysy a cílové zaměření svého nositele ovlivnit.
Jména byla původně tvořená s úmyslem vyjádřit nějaké vlastnosti a schopnosti pojmenované osoby, její vnější rysy, např. u mužů sílu, bystrost, bojovnost, u ženy krásu, nebo vyjádřit životní pověření nositele jména, čím je a jestli má být zvlášť obdařen nebo jak si má počínat. Bylo tedy vytvářeno podle určitého člověka a pro něho, jako např. u knížat, panovníků, vojevůdců.
Potenciál každého jména je obohacován všemi dalšími významnými nositeli jména, tak jak prochází kulturním a civilizačním vývojem lidstva, jaké jsou do něj vnášeny další hodnoty. Vše nové se vrství na vše předchozí, ale z původních vrstev se nemůže nic ztratit, vše se jen spojuje a vytváří nový celek. Zjednodušeně řečeno, čím je jméno starší a čím více bylo v dějinách užíváno jako jméno s určitým poselstvím, tím je jeho nomenologický potenciál bohatší a jeho energie silnější.
Nomenologický potenciál jména, tedy náboj či energie, je dán jeho původem, zobecněním výchozího významu i historií užívání. Tedy i tím jak se uplatnilo či aktualizovalo a jací byli jeho nositelé. Záleží i na tom, co do něj uživatelé jména vnesli během staletí i tisíciletí. Pro potenciál jména je důležitý jeho počáteční vtisk, doložený jako první význam jména, který byl posléze zobecněn a má pro nositele podstatnou úlohu. Při vzniku jména a jeho prvním použití totiž nešlo o náhodu, nýbrž o založení potenciálu pro budoucnost. Jméno při svém vzniku nebylo pouhým „označením“, ale spíše mělo smysl „poselství“. Toto výchozí poselství se stále předává svým nositelům.
♥
Vznik příjmení (příjmí)
K vytvoření příjmení docházelo postupně a velmi pozvolna z tzv. příjmi, což bylo spíše přezdívkou či přízviskem, po dlouhou dobu zcela nezávazným a nikoli neměnným. Hlavně však nikoli dědičným a úředně nebo jinak platným. Skutečné jméno bylo to, které při křtu dítěte zapsal kněz do matriky. U nás bylo příjmení pro všechny povinně zaváděno až v době Marie Terezie a plně používáno podle nařízení státní správy za Josefa II., kdy se stalo jménem hlavním a kdy každý příjmení musel mít. Jako příjmení bylo pak často určeno již vžité příjmi. Příjmení úřední, platné a děděné bylo uzákoněné poměrně pozdě a stalo se hlavní složkou jména jako celku pro přehlednou evidenci obyvatelstva až v druhé polovině 18. století.
Vývoj jmen
Prapůvod jmen pochází z označení osob, zvířat, věcí, vlastností či činností a vznikala z potřeby pojmenovat konkrétního jedince jeho individualitou a zvláštním označením jej odlišit od ostatních. Jménem se snažili jeho tvůrci člověka výstižně pojmenovat, zařadit do společnosti, do přírody, vystihnout jeho vlastnosti tělesné či duševní. Zpočátku převládala jednojmennost, až později v závislosti na historických podmínkách se objevovala dvoujmennost. V naší zemi se užívají jména různého původu. Hlavně jsou to jména slovanského původu z dávnověku, kdy ještě převládala jednojmennost. Slovanská jména byla zpravidla složená ze dvou významových základů, stejně je tehdy vytvářeli Řekové, Germáni a jiné etnické skupiny. Taková jména vyjadřují vznešené představy, přání, výzvy, vlastnosti. V současné době se hodně používají cizí jména původu hebrejského, řeckého, latinského a německého.
Volbu jména ovlivňovala víra v jeho význam. Jméno nesloužilo jenom k rozlišování osob, ale pociťovalo se jako důležitá součást osobnosti, ztělesňující vlastnosti svého nositele. Pokud dostal vnuk jméno po dědovi, jeho vlastnosti v něm měly ožít. Jméno také mělo ochránit před nepřízní osudu.
V období od r.1945 až dodnes dochází k velkým změnám, jména se již nerozdělují podle stavovského uspořádání (společenských vrstev), mizí vliv církve a zachovávají se rodinné tradice. Výběr jmen je usměrňován matričními předpisy a uplatňuje se v něm dobová obliba, móda a vkus, veškeré dění kulturní, společenské či politické.
♥
Pojmenovat nového člověka tím pravým jménem a dát mu pečeť, která jej bude provázet po všechny chvíle jeho života je opravdu vážná a zodpovědná záležitost. Křestní jméno usměrňuje osobnostní vývoj člověka od raného dětství ty jeho rysy, které nejsou dědičné, ale vyvíjejí se jako důsledek společenských vlivů, života mezi ostatními lidmi a komunikace s nimi.
♥
Prastará nauka nomenologie prostřednictvím významu i původu jména a příjmení dovede vyjádřit naší povahu, charakteristické osobnostní znaky, příznivou nebo nepříznivou energii pro naše životní události, zdraví, profesní cestu a ponaučení, která si musíme osvojit v tomto životě. Podobně jako prastará nauka numerologie zabývající se energetickou hodnotou čísel, písmen a významem celého data narození dokáže specifikovat vliv vibrace jednotlivých čísel i písmen na souvislosti naší celkové individuality, životního úkolu a zdravotních dispozic.
Lidský život je neustálým koloběhem znovuzrození a náš současný život je určován dobrými i špatnými skutky naší předcházející existence. Lidé jsou k sobě přitahováni vždy v ten správný čas a v době, kdy se zrovna potřebujeme od toho druhého něco naučit. Pokud pochopíme tento princip, že žádný vztah nevzniká bez důležité příčiny a dokážeme se vyrovnat s touto myšlenkou, tak jsme na dobré cestě. Chodit ze zklamání do zklamání a toužit po něčem, co by nám naráz pomohlo zbavit se bolesti a hořkosti, nebo si myslet, že naše problémy někdo vyřeší a naše trápení rázem skončí, je velmi mylné. Příznivý výsledek závisí na tom, zda se lidé budou usilovně snažit osvojit si ponaučení, která si osvojit mají, budou vzájemně ohleduplní a trpěliví.
Takže správně zvolená kombinace při nutné změně jména či příjmení může v mnohém pozitivně ovlivnit dění v našem životě, pomůže nám překážky zvládat snadněji a úspěšněji, zlepší se nám zdraví a celková vitalita, navrátí se nám sebevědomí a spokojenost. Nečekejme však, že změna jména za nás vše vyřeší bez našeho vědomého přičinění. Ale následný vnitřní soulad se sebou samým a harmonie, která bude přítomná s každodenním oslovováním novým jménem, bude působit na rezonujících zvukových rovinách téhož nositele tak, že se naše osobnost bude celistvě udržovat v rovnováze.
Více informací o nauce NOMENOLOGIE (původu a významu jmen i příjmení) se dovíte v sekci Skype poradny na stránce NOMENOLOGIE.